Pondělí, 18.04.2016 - 23:37 | 
[3]Připravila jsem si večer předtím zápisky z učebnice na papír a ráno jsem šla do školy s vědomím, že je to lehké. Byla jsem ve třídě a začalo mi docházet, že to opravdu lehké není.
První dvě hodiny měla na starost Anička, a potom zbylé tři já. S dětmi je opravdová sranda, když někdy zlobí, ale i tak je to fajn práce, ale dělat bych to opravdu nemohla. Když děti zlobily, nevadilo mi to a vyříkala jsem si to s nimi v klidu, bez jakéhokoli zbytečného hulákání.
Učila jsem 5.A, Barbora Kopecká
Byla jsem společně s Bridget Hradovou ve 2.A. Ze začátku jsem se toho bály a hrozně jsme se styděly.
Když jsem se seznámily s dětmi, bylo to lepší, první hodinu jsme měly z toho pořád strach, ale pak už to bylo užasný. Děti byly úplně suprové, jsou hrozně chytré, byla to sranda, škoda, že si to nemůžeme zopakovat.
Renata Čonková, IX.B
Mé dojmy jsou jak kladné i záporné. Na jednu stranu jsem byl rád, že můžu tu další generaci něco naučit, což vlastně teď dělám v Sokole jako pomocný cvičitel…
Ale na druhou stranu jsem byl hodně unavený a už vidím, jak se cítí učitelé, co nás učí. I když jsem byl jen na 2 předmětech, tak to bylo super a je škoda, že tenhle rok odcházíme, protože bych si to někdy v budoucnu rád zopakoval.
Radoj Korecký IX.B
Myslím si, že by učení bylo v pohodě, i když sem tam nějací zlobilové by mě pěkně vytočili, tak si myslím, že by to s nimi bylo fajn.
Byli bychom se něco přiučili a pohráli a bylo by.
Petr Čermák, IX.B
Dřív než začnu popisovat den, kdy jsem se na 4 hodiny stala učitelkou, musím přiznat jednu věc. Opravdu jsem se bála, vlastně jsem čekala, že ztratím trpělivost s dětmi. Ale to se nestalo. Ten den mi někdo přidělil tolik štěstí, že jsem opravdu litovala, že nemají rovnou odpolední vyučování. Učení, tedy spíše hraní si s dětmi, byla opravdu velká zábava. (Nejen kvůli tomu, že mi odpadly vyučovací hodiny.) Děti to opravdu zajímalo, všechno, o co jsme se chtěli s nimi podělit. Každá hodina mi připadala krátká. Opravdu se mi líbilo být na chvíli učitelkou. A když mi namalovali ty obrázky, byla jsem opravdu ráda. Možná to nebyla umělecká díla, co mají větší peněžní hodnotu jak náš dům, ale namalovaly nám je děti, které nám chtěly udělat radost.
Byl krásný páteční den, svítilo sluníčko a k tomu apríl. A já si konečně uvědomila, že jsem šťastná, že mě kamarádka přesvědčila, že mám být odvážná a zkusit učit.
Nguyen Thao Linh
Pátek 1.duben 2016 učil jsem 3.B. Moje kolegyně byla Anička Haringová. Učil jsem angličtinu a prvouku. Třeťáci byli poslušní a hodní, byla to s nimi zábava. Vůbec se nestěžuji.
Učil Nikolaj Rybak.
1) Nikdy nechci být učitelka!
2) Asi mi upadla hlava!
3) Děti byly hodné, ale až po tělesné výchově, když se vyběhaly.
4) S dětmi se dobře pracovalo.
5) Přesto nikdy nechci být učitelka!!!
Učila jsem 1.B – Hana Hrázská
Učil jsem s Ondřejem Bártou z 9.B.
Ráno jsem vstal a nadával, že nemám svou práci vytisklou. Ihned jsem tedy utíkal a tiskl jsem.
Před příchodem do školy jsem v Albertu nakoupil bonbóny a nějakou tu svačinu pro sebe. Při příchodu do školy jsme se museli stavit u paní učitelky Černé, pro něco, co už si nepamatuji. První hodina byla snad nejhorší, nevěděl jsem, co mám od dětí čekat, tak jsme se seznámili. Co jsem poslouchal, tak všechny děti buď plavaly, nebo rády hrály florbal anebo tancovaly nebo dělaly balet.
Začali jsme vyjmenovanými slovy. Nemohl jsem tomu uvěřit, řekl jsem, ať se mi přihlásí ten, kdo umí vyjmenovaná slova po ¨B¨, takovou rychlost, co předvedly, jsem v životě nezažil. Poté jsme četli, pak nás zachránila paní ředitelka a její hlášení, pak nám zbylo asi 5 minut a to Ondra přišel ze záchranou v podobě slovního fotbalu. Ulevilo se nám, když zazvonilo.
Další hodina byla angličtina, ta byla snad nejlepší.
Učil jsem - Martin Louda
Den naruby mi dal spoustu nových zážitků. Už jenom když přijdete do třídy, kterou budete učit, tak máte pocit, že vás „sežerou“. Tak tedy jdete dopředu k tabuli plní nejistoty a přemýšlíte, jestli by přeci jenom nebylo lepší se otočit a nenápadně se vytratit. Když už ale stojíte před tabulí a cítíte na sobě pohledy všech lidí ve třídě, včetně učitele, který čeká, co z vás vypadne, uvědomíte si, že už je pozdě se nenápadně vytratit, a budete se tedy muset postavit všemu čelem a ještě u toho vypadat sebevědomě. Musím uznat, že na moje počáteční obavy to dopadlo vážně skvěle. 4.B jsem si vážně oblíbila. 5.B je třída, kde máte pocit, že ti lidé se zajímají o to, co právě probíráte a strašně se snaží, jen čtvrťáci byli trochu živější. Asi nejlepší pocit z celého dne byl úplně na konci, když jsme končili tělocvik a já potřebovala rychle odejít, protože na mě čekala mamka, a oni ke mně přiběhli, uvěznili mě v hromadném objetí a odmítali mě pustit. V tomto okamžiku vážně máte pocit, že jste u nich něco zanechali a ne, že to byla ztráta času. Takže oběma třídám moc děkuji, protože to byla skvělá zkušenost!
UČILA JSEM 4.B A 5.B- Tereza Hasíková
Děti byly moc hodné a do her se zapojovali s nadšením. A proto mě to hodně bavilo. Hráli jsme spolu spoustu her na paměť nebo na logické uvažování. O tělocviku jsem myslela, že ohluchnu. Děti vřískaly nadšením a bylo super to sledovat. Po tělocviku, to bylo příjemný, protože se všichni unavili a mohli jsme v klidu o pracovní výchově skládat kytičky z čajových pytlíčků. Děti se tak snažily, že když zazvonil zvonek a hodně dětí to nestihlo, jsme jim slíbili tam přijít v pátek a dodělat to s nimi. V družině jsme hráli ještě městečko Palermo a židlovanou. Když už děti nechtěly hrát židlovanou, tak jsme řekli, že už půjdem, tak nám jeden chlapeček řek, že si s námi ještě zahraje, jen abychom neodcházeli. Bylo to hrozně roztomilý, ale už jsme museli jít, tak jsme řekli, že se uvidíme v pátek.
Sice mě hrozně bolely nohy a trochu hlava od toho hluku, ale příjemný pocity to převážily. Moc jsem si to užila a klidně bych si to zopakovala.
Učila jsem 1.A – Kristýna Sýbová
Jsem hodně ráda, že jsem učila 3.B a mohla si vyzkoušet, co vše obnáší být učitelem. Byla jsem docela nervózní, jestli je to bude zajímat, to, co jsem si připravila, ale se zájmem mě poslouchali. Byla to velmi příjemná třída. Připadalo mi někdy vtipné, že mi říkaly děti paní učitelko a na chodbách mě zdravily. Taky byl pro mě šok, že všichni jsou malinký a ještě jsou doopravdy dětmi. Bezstarostní a šťastní. Nejvíce mě potěšilo, když někdo dostal za 1 a vykouzlil ten nejkrásnější úsměv. Všichni se mě pak ptali, jestli nejsem už unavená, ale já bych si to zopakovala klidně ještě jednou… Protože to byla krásná zkušenost do života, bavilo mě to a jsem za to velmi ráda. Proto mě i mrzí, že už si to příští rok nemůžu zase zkusit. A proto taky přeju příštím deváťákům, aby si to za nás zkusili a moc si to užili.
Den naruby - Anna Haringová
Jak jinak než 1.dubna jsme učili 4.B a 5.B (jindy nám by to radši nedovolili – haha, ale povolili, pozn. korektora...).
Při vstupu do 4.B jsme si myslely (nebo aspoň já), že dnešní den nepřežijeme ve zdraví. Po první hodině jsme si je celkem ochočily, druhou hodinu jsme taky přežily celkem ve zdraví. Když jsme odcházely, tak jsme byly šťastné, že jsme osvobozeny a pak už s nimi budeme mít jen jednu hodinu. Když jsme přišly do 5.B, zjistily jsme že to není třída pro nás, děti měly vše srovnané, neskákaly nám do řeči, byli to prostě vzorní žáci. Začalo se nám stýskat po naší staré třídě, která mezitím „šikanovala“ našeho Kubíčka s Dianou. Když jsme přišly zpět do 4.B, žáci se na nás sletěli jak hejno vos a říkali, ze už chtějí navždy jenom nás. V tu chvíli jsem si připadala fakt dobře :D J Pár dívek se nás dokonce snažilo přemluvit, abychom byly jejich učitelky už navždy.
Přes víkend se mi po nich začalo dokonce stýskat. Ano, začalo se mi stýskat po třídě, ze které jsem měla zprvu strach. Ironie je, že nejvíc se mi stýskalo po jednom žákovi, kterému jsem při našem prvním setkání slíbila, že kvůli němu asi uteču.
Kristina Lhotová IX.A
Tags: