Pondělí, 05.11.2012 - 11:04 | 
[3] [4]Plný autobus účastníků italského poznávacího projektu vyrazil směrem ke slunné Itálii v pravé poledne 26. září.
Čeká nás cesta Německem a Rakouskem do Itálie, ráno budeme v Římě. Všichni mají skvělou náladu, máme senzační řidiče, učitelský doprovod a cesta utíká, noc prospíme. Ráno hygiena a pak už otevírá náruč Řím.
Věčné město. Poznáváme Španělské náměstí a slavné – a brzy po ránu kouzelně prázdné – Španělské schody. Pak kostely, Kapitol,Pantheon, fontana di Trevi, Forum romanum, Kolosseum – výklad, fotky, prozkoumávání detailů i hledání zajímavostí. Den plný poznávání. Trochu uondaní se navečer blížíme k hotelu Olimpic ve Fiuggi.
Příjemná atmosféra, milý personál, útulné pokoje. V osm večeře, chvíli ještě probíráme zážitky, víme, že ráno máme brzy snídani a pak hned trasa
Pompeje a Vesuv. Rádi uléháme do prostorných postelí a za chvíli celý hotel usíná.
Další ráno jsme neobvykle svěří a vyrážíme v sedm na cestu. Pompeje překvapily, zaujaly a z italštiny nám od průvodce vše tlumočila nepostradatelná paní Stanislava Malínská. Takže i všechny dotazy byly odborně zodpovězeny, počasí nám ukazovalo slunnou tvář a rozpálené lávové dláždění v Pompejích cítilo naše kroky od jednoho domu ke druhému i od pítka k pítku. Obdivovali jsem zachované artefakty celé dopoledne, přemýšlíme, jak krásný život přerušila erupce Vesuvu, o čem asi snili ti, do jejichž vzdálených životů nahlížíme... A ten vulkanický čert bublá tak blízko.
Tak se na něj jdeme podívat. No, jdeme... poměrně daleko se dá dojet, cesta je to dobrodružná a točitá, až pak nezbývá než se spoléhat na vlastní nohy a stoupat, stoupat , stoupat. Je asi 35 stupňů, plazíme se jako vesuvský had až k vrcholu, cestou zkoumáme, jak moc sopka spí, co kde roste a pak neroste vlastně nic. Sopečný prach nabarvil nohy, boty, žizeň je veliká, ale kupodivu i na trase se máme kde osvěžit.
Pohled na Neapolský záliv stojí za to, do nitra vulkánu se díváme na sirné plotny, na různě zbarvené horniny, na jednom místě je cítit sirný zápach. Nechce se v tomhle prosluněném odpoledni myslet na to, co dokáže činná sopka. Vracíme se. Opravdu unaveni směr hotel, umýt ze sebe sopku i únavu a povečeřet – a bohužel i balit. Ráno se vydáme ještě do Vatikánu. Večer je veselý i vážný zároveň, moc se nám tady líbí a nikdo nechce domů.
Hotel utichá dnes večer o něco později, zážitky i nová přátelství, fotky, podělit se o sladkosti, ještě něco vyřídit kamarádům. Už spí....Ráno slunce říká, je tady fajn, nepospíchejte do Prahy..ale víme, že všechno krásné jednou končí, máváme, mizí poslední domky Fiuggi.
Naše cesta má ale celodenní zastávku ve Vatikánu – Vatikánská muzea, velkolepá Sixtinská kaple, Svatopetrské náměstí, chrám. sv. Petra – pohled ze střech na Řím.
Okouzlující tečka za nádhernými italskými dny... a kolem Tibery a Andělského hradu, duhového kolotoče a zpátky do reality.
Smetanka se vrací. Praha nás vítá v neděli dopoledne, vzpomínky fotky máme. DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ NÁM TUHLE CESTU PŘIPRAVILI – I MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, KTERÁ NÁM PŘÍSPĚVKEM NA DOPRAVU UMOŽNILA ZÚČASTNIT SE ITALSKÉHO PUTOVÁNÍ. DÍKY A PŘÍŠTĚ KAM???????????
Za účastníky zájezdu ič a kolektiv
Tags: