Výlet na Macochu

[3] [4] Ze zastávky v Italské ulici jsme vyjeli autobusem pana Nepraše, který nás vozí už tradičně, asi po půl deváté. V autobuse bylo dobře. Po několika hodinách jsme dojeli do Přibyslavi, kde se nachází v ČR největší hasičské muzeum. Myslím si, že by to bavilo spíše kluky než dívky, ale některé kousky na výstavě byly zajímavé a hlavně jsme je mohli osahat i obsadit a vyzkoušet.

Poté jsme jeli na Macochu, ale autobus nás neodvezl až k Macoše, zastavil na parkovišti. Tak jsme museli jít pěšky lesem se spoustou zajímavých květin, když jsme došli, měli jsme před vchodem do jeskyní počkat (asi půl hodiny).

Skoro všichni si koupili zmrzlinu, byla moc dobrá. Poté jsme šli do jeskyně.

Divili byste se, ale každý zajímavý krápník má své jméno (třeba Věční milenci nebo Babylon, atd.). Došli jsme na dno Macochy a před námi se objevil nádherný pohled na dvě jezírka a okraj propasti obepínaný stromy. K tomu zněla nádherná hudba a někteří z nás na ten zážitek jistě nikdy nezapomenou.

Poté pokračovala vodní plavba po řece Punkvě. Tam se nesmělo fotit, abychom nevyděsili netopýry. Když jsme vylezli z loděk, měli jsme chvíli rozchod.

Poté jsme šli k autobusu a jeli se podívat na Macochu shora. Bylo to skoro až děsivé. A až potom jsme vyrazili domů.  Cesta se zdála být kratší i delší, ale po cestě do Prahy byla větší zábava. Až před Prahou se objevily blesky a déšť, jinak celý náš výletní den byl teplý a slunný.  Skoro v noci jsme se vrátili na zastávku, ze které jsme vyjeli. Pohodu nám trošku zkazil prudký déšť, ale nám to stejně moc nevadilo. Výlet byl super a těšíme se na další.

Pojeďte s námi.

Diana Krassina , VII. A, - ič-