Romové očima Romů

Dne 5.10 jsme byli na projektu Romové očima Romů. Byl to velice zajímavý den.Pár z nás mělo předsudky,protože jsme toho už hodně slyšeli třeba už jen z televizí.Až na to jak to trvalo dlouho, to bylo pěkné.Naučili jme se mnoho o jejich historii,ale byla tam i zábava ve smyslu her a soutěží.Byla tam i taneční skupina ,,Ohýnek,, a hudební skupina ,,Black boys,,.Bylo na nich vidět,že ať už tancují,zpívají nebo hrají na nějaký nástroj, tak že je to baví a dělají tu určitou věc rádi.Měli mnoho významných osobností.My jsme znali jen několik romských spisovatelů.Byli tam  i další zajímaví lidé.Třeba jazzový muzikant Mário Bihári nebo dívka s velkým nadáním pro hru  na housle.Bylo zajímavé poslechnout si něco o někom,koho jsme i odsuzovali  jen kvůli tomu, co jsme o něm slyšeli.

Michaela Kulhánková, VIII. A

Včera, 5. října 2011, jsme se s naší a sedmou třídou vydali do Riegrových sadů na projekt Romové očima Romů. Projekt se konal ve velkém stanu s podiem. Posadili jsme se a čekali, co se bude dít. Přivítali nás, David, který byl Rom a jeho kamarádka Radka. Hned na úvod jsme se rozdělili na dvě skupiny, Psy a Kočky.

 První soutěž, kterou jsme si zahráli, byla tak trochu vědomostní. Šlo o to, aby každá skupina řekla co nejvíc věcí, které souvisí s Romy. Myslím, že jsme trochu překvapili pořadatele tím, co jsme věděli… Potom vystoupila hudební skupina Black Boys a zazpívala. Po zpívání nám zatančila skupinka dětí Ohýnek, byly tak v našem věku.

Po písničce a tancování jsme se dověděli mnoho  zajímavého o romské historii a kultuře, kterou bychom v učebnici dějepisu jen těžko hledali. Po zajímavém vyprávění jsme si zahráli hru Hudební pexeso, ve které šlo o to, abychom v šestnácti čtverečcích našli vždy dva, pod kterými se skrývá stejná romská melodie.  Všechny melodie přehrával skvělý romský hudebník Mário Bihári na akordeon, měl je napsané Braillovým písmem na lístečku – je nevidomý, ale hraje bezvadně. A nakonec nám znovu zazpívala hudební skupina Black Boys.

Celý projekt byl velmi zajímavý a čas rychle ubíhal, což se moc často nestává.

Lucka Procházková, VIII. A