Škola Na Smetance pro Tomáše Langa

Je to takový jednoduchý příběh.

V televizi Prima zveřejnili životní sen mladého muže. Mít ruce a moci jim poručit, co mají dělat…Jak snadné. Snadné pro nás. Tomáš se narodil bez rukou a dodnes má jen mechanické protézy. Zkuste si teď dát ruce za záda, jděte se napít, pustit televizi a třeba se učesat. 6e je to prakticky nemožné? My víme. Zkusili jsme to totiž taky. Sešli se asi před měsícem zástupci tříd a dumali jsme, jestli dokážeme pro Tomáše Langa něco udělat. Na monitorech v počítačové pracovně všichni čtou o Tomášově snu, bionických – tedy poslušných – protézách. Taky vidíme, jak se jeho sen začíná plnit díky mnoha dárcům peněz na kontě Výboru dobré vůle- Nadace Olgy Havlové. A někdy v té chvíli přeskočila jiskřička a ozývá se:“My taky pomůžeme!“Všechno jsme probrali s paní ředitelkou, ve třídách a pak už to šlo ráz na ráz. Bude dobročinný bazar! Nejdřív plakáty a obrazy, letáky do tříd, na chodbu, dopisy rodičům. Pak naplánovat datum. Co nejdřív, vždyť nabídka anglické firmy pro Tomáše je časově omezená.. Tak do toho, nejdřív první říjnový týden příjem věcí do bazaru, rozmyslet kdo, kdy a do kolika hodin může pomáhat při organizaci a prodeji. Trochu nás svírá strach. Co když se nám celý plán nepodaří, co potom? Na podobné úvahy ale není čas. První den bazaru, od dvanácti do půl páté…Sláva, jsou tady první nakupující, oranžové pytlíčky přijímají první peníze, máme radost a moc toužíme, aby i další dva dny byly úspěšné. 12.-14. říjen – dny plné práce, očekávání, povídání  s dětmi, rodiči, babičkami a dědečky při vybírání plyšáků, knížek, vánočních ozdob, batohů, bižuterie, oblečení, hraček, školních potřeb a spousty dalších zajímavých věcí…Taky senzační chvíle, kdy rodiče přicházejí se svými dětmi a nesou příspěvek finanční – tehdy nám dochází, že na lodi jménem „Tomáš“ opravdu pluje obrovská posádka pomocníků od toho nejmladšího prvňáčka po babičku, která si koupila vánoční ozdoby, zavzpomínala, jak je z kraje , kde se vyráběly, pochválila nás a zmizela. Možná byla kouzelná. Protože nám poslední den přičaroval skvělou maminku-v den uzavíraní a odesílání peněz- a díky ní přibylo najednou tisíc korun. A tak sedí předseda samosprávy celé školy v ředitelně a počítá a počítá…Zatím ostatní sklízejí prodejní pultíky, mění se na obyčejné školní lavice. Náš matematik stále počítá. Nakonec vydechne 12871!!! Tolik peněz se nám podařilo shromáždit! Dělali jsme všichni, co jsme mohli. Není to třeba milión, ale kdyby každá dobrá parta, jako je ta naše, zkusila to, co my…Odesíláme peníze do nadace. Na Primě pátráme, jak se zmenšuje potřebná částka …Věříme pevně, že to vyjde. Že nám Tomáš napíše nebo třeba zamává, až pojede z Anglie a budou ho poslouchat ruce. Co na tom, že náhradní. A Tak Vás zveme, Tomáši, k nám do školy, na kávu a na povídání. Myslím, že se od Vás máme určitě čemu naučit. A potřebujeme slyšet, jaké to je, když se člověku splní sen.

Ze zážitků a povídání posledních dvou týdnů napsala  a všem  za úžasnou přátelskou  spolupráci děkuje Ivana Černá, ZŠ Na Smetance 1, Praha 2