Škola, Družina
Úterý 23. března, sborovna, zvoní. Tedy telefon. Pevná linka. Milý a trošku rozechvělý hlas maminky Tomáše Langa … jestli k nám můžou přijet, že by rádi poděkovali…Obrovská radost, že poznáme dva statečné lidi. Snaha zastavit ty díky - vždyť naše úsilí přispět svojí kapkou peněz z dobročinného bazaru v září byla samozřejmá solidarita s někým, kdo prostě měl míň štěstí než my – chvilka hledání správné hodiny a už víme. Langovi dorazí zítra.
Tento článek věnují autoři skvělé paní Mirce Plívové, která nejen dodala nápad, ale taky nám věnovala celé dopoledne a provázela nás zasvěceně krásným kusem naší země.
Cesta do pravého japonského života trvá dvě stanice autobusem, kousek po svých a jsme tam. Kjóto se vyznačuje docela rušným životem, obyvatel je v něm asi jako Praze a půl. Město tvoří součást souměstí Kóbe - Kjóto- Ósaka… Ovšem Kjóto je také partnerským městem Prahy a proto jsme to měli tak blízko.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 45
- 46
- 47
- 48
- 49
- 50
- 51
- 52
- 53
- následující ›
- poslední »