V červnu skončil projekt Rozumíme penězům v 8. třídách, členové našich rodin zestárli o pět let a my všichni zmoudřeli možná o deset. Pracovali jsme se svými rodinnými rozpočty, které zůstaly vždy vyrovnané.
A co jsme za 9 lekcí zvládli? Naplánovali jsme dovolenou, koupili si auto, nezaskočilo nás zdražení elektřiny, vody a tepla, investovali jsme do našeho bydlení (rekonstrukce, výměna, koupě bytu), naučili jsme se rozumně nakupovat, výhodně zadlužovat a nenecháme se napálit klamavými reklamami, ani „výhodnými“ nabídkami podomních prodejců.
V posledním projektovém dopoledni jsme nastudovali historii peněz a ochranné znaky bankovek, prohlédli jsme si mince z mnoha zemí. Věděli jste, že v některých státech mají bankovky z umělé hmoty? Mají i ochranné prvky, my jsme si mohli prohlédnout 50 000,- a 10 000,- vietnamských dongů, tj. cca 60 Kč.
A co nám už nedělá problém? Nastudovat a prezentovat příběhy sousedů: Rychlých, Svobodových, Opatrných a Nálepkových. Poučit se z nich a použít je při řešení našich skutečných úkolů. Při práci v rodinách jsme se naučili spolupracovat, naslouchat jeden druhému, argumentovat, rozdělit si práci, číst s porozuměním a interpretovat odborné texty. Určitě se lépe orientujeme ve finančních službách a produktech a poznali jsme, že je důležité mít své výdaje a příjmy pod kontrolou.
Poema o finanční gramotnosti
Václav Werner, 8.A
Na finanční gramotnosti,
nebylo nás vždycky dosti.
Jednou chyběl Honza, Jirka,
jindy zase Ester, Lenka,
Christián, Vašek a Jůra,
no zkrátka – byla nás fůra!
Přesto to však stálo za to,
nemuselo tématem být zlato.
Věcí naučili jsme se spoustu,
ještě teď trávím sousto po soustu.
Vždyť taky po gramotnosti,
knedlíků jsem snědl dosti.
Ježíš, zas mluvím o jídlu!
Zpět! Ať taky báseň stihnu.
Myslím, že dost bylo řečí,
můžeme jít rovnou k věci.
Deváťáci ví co ef gé je,
ostatní to poznaj za pár let.
A mají se na co těšit?
Nebo se jí snad i děsit?
To nechávám na každém.
(Ostatně jak pokaždé.)
Teď jako na rozloučení,
přidám nějaké poučení:
„Ať je úterý či středa,
peněz bude vždycky třeba.”
Chcete slyšet ještě něco?
Smůla, tohle už je všecko!