Podzim nás překvapil teplými dny a tak jsme se spokojeně mohli převtělit do pravěkých lidí a začít bádat na vlastní kůži, jak se žilo v pravěku. Jak to všechno začalo? Ráno jsme se dali do výroby keramických nádob, ozdob a sošek – i nějaká ta smetankovská Venuše se objevila. Do toho se strojíme do kůží, kožešin a jiných pozoruhodných oděvů. Čeká nás zahrada a mnoho úkolů. Rozdělit se na tlupy, seznámit se s rodinnými příslušníky a vydat se plnit domácí práce. Ženy a dcery drtí obilí, muži a chlapci vyrábějí sekyrky a učí se s nimi zacházet – také je u toho hlasitě obdivujeme a zahradou se line pravěký pokřik, mezitím se blíží náš oblíbený mamut. Toho je třeba ulovit oštěpy, aby bylo co opékat. Lov je jako každoročně napínavý, ale podařilo se a můžeme založit oheň. Oštěpy se mění v klacky na opékání, hodiny se posouvají ke konci dne a my si plníme bříška vším, co se dá. Vůně ohníčku a buřtíků zaplní nejen zahradu, ale jistě voníme i na ulici. Na konci přichází recitace pravěkých veršů a hodnocení celého dne. Když to shrneme – líbilo se moc a nikdo si moc neuvědomil, že se vlastně celé dopoledne učil dějepis. Naše portfolio je na chodbě a fotky tady, podívejte se.
–šesťáci a vyučující z pravěku-