ZŠ a MŠ Na Smetance 1

Ještě před dvěma lety bych si řekla: „Terezín, to je obyčejné město…“ Pevnost Terezín byla založena roku 1780 Josefem II., stavěla se 10 let. Po německé okupaci Československa nacisté brzy poznali výhody, které jim terezínská pevnost skýtala. 10. června 1940 získalo věznici v Malé pevnosti gestapo a zřídilo zde vězení pro politické vězně. Po vypuknutí II. světové války se začali nacisté zabývat židovskou otázkou na našem území, byli pronásledování a utlačováni Židé. Od listopadu 1941 byli postupně odvezeni do Terezína, kde nacisté zřídili „ghetto“. Řekla bych, že z důvodu, než budou tábory k vyhlazení dokončeny…Dá se říct, že to byli vězni, kteří za ukrutných podmínek pracovali od svítání do setmění a byli udržováni naživu minimálními náklady a v hrozných podmínkách. Bylo tam více než 140 000 věznů a nejméně 35 000 tu zemřelo hlady a vlivem špatných podmínek.
Tak to jsem řekla něco na úvod….
Nechápu, kde jiní lidé brali tu drzost, zabít tisíce, možná i miliony lidí jen vzhledem k jejich odlišnosti: a to náboženství a původu…
Přeci všichni se na svět dostali stejnou cestou! A to podle mě znamená, že všichni jsme stejní.
Mám psát na téma:Terezín a to není zrovna lehké.

…. Vůbec nevím, co mám psát….nemůžu se soustředit, protože vím, o co všechno mi jde, mám hlavu plnou školy a známek….a zároveň vidím před očima, jak tam lidé doopravdy trpěli. A já řeším jen ty známky a připadá mi to složité, pro mě a dnes.
Je to těžké, už jen z toho důvodu, že si to nedokážu představit anebo bych měla říct, že nechci…že se bojím.

.Asi bych přeskočila na den, kdy jsme byli na prohlídce Terezína… Hned po příjezdu se na hřbitově konala pietní akce a zpívali tam muži písně, ze kterých mě mrazilo.

 Prohlídka Terezína a výklad mě zaujaly, asi to zní divně, ale strašně se mi tam nelíbilo tam to prostředí a já nevím -  ta představa že tam vyhasínali duše….. a že dnes se tam na to místo vracíme  a jsme úplně někde jinde, jiné podmínky, a my si stěžujeme na to co máme… donutilo mě to hodně moc přemýšlet..
První otázka, co byla a která mě v duch napadla… a to jim nikdo nemohl pomoct?? Odpověď jsem si vyvodila z vyprávění a učebnic.   Mohl, ale ti, co něco tušili, si to odmítali přiznat, ti co to věděli, těm to „bylo asi jedno“ a NEKTEŘÍ TO NĚCHTĚLI VIDĚT, SLYŠET ANI VĚDĚT.

Asi by to chtělo nějaké „dospělé zakončení“ ale myslím, že to vidím z pohledu malého dítěte, chci, aby se ke mě všichni chovali jako „k velké holce“,  ale z tohoto se dá jen nadechnout a říct“ Národ, co nezná svou  minulost, je nucen opakovat chyby….“

Denisa Gruberová, IX.A