První setkání programu být úspěšný proběhlo včera 23.4.2014 u šestých tříd základní školy Na Smetance. První tři hodiny probíhal s třídou 6.B, tedy první až třetí hodinu a čtvrtou až šestou probíhal u nás v 6.A. Na začátku jsme si v prostoru vzadu u skříní dali židle do kruhu a posadili se.
První hodina, byla spíše taková seznamovací. Ve směru hodinových ručiček jsme se všichni včetně lektorek a paní učitelky, která to s námi také absolvovala představili a řekli něco málo o sobě. Poté následovala hra místa si vymění ti, kteří… a tam se vždy doplnila jednoduchá věta např. kdo má rád sport, což muselo platit i o tom uprostřed, který pokládal otázky. Tahle hra byla zábavná, hlavně ten zmatek při hledání volných židlí. Poté následovala hra na reportéry. Vytvořili jsme vnitřní a vnější kruh. Ti z vnějšího kruhu, byli reportéři a ti z toho vnitřního museli odpovídat na otázky zadané lektorkami. A takhle jsme se prostřídali jeden s druhým. Na této hře bylo zase velmi zajímavé, že jsme se dozvěděli něco nového o lidech se kterými se jindy třeba ani nebavíme a naopak bylo vtipné, když někteří spolužáci přesně věděli co odpovím. U téhle hry jsme se hodně nasmáli. Poté jsme dostali takové, jakoby desky, kde byli informace a cvičení k projektu. V tu chvíli nastala tlačenice, protože všichni chtěli ty modré.
Následovala imaginace. To znamená, že jsme se měli pohodlně usadit, zavřít oči a představovat si sebe v budoucnosti. Soustředit se na svoje sny a představy, pak ztvárnit na papír co jsme viděli. Nejdřív mi to moc nešlo a na svůj vnitřek jsem se nemohla soustředit, ale potom mi to už začalo jít. Poslouchala jsem ptáky, co venku zpívají a projíždějící auta a vlaky. Viděla jsem sebe v parku, jak sedím v trávě a zapisuji si poznatky do bloku. V budoucnu se tedy věnuji mému koníčku psaní. Potom nám řekli ať se navrátíme, takže jsem se už nestihla podívat co mě čeká dál. Potom nám dali lístečky. Na jeden jsme měli napsat obavy a na druhý očekávání z projektu. Z počátku to nebylo zrovna snadné, ale nakonec každý něco vymyslel.
Ty tři hodiny, které právě popisuji, jsou u konce a utekly celkově rychle. A co jsem si ze včerejška vzala? Dozvěděla jsem se plno nových věcí o svých spolužácích, ale vlastně i sama o sobě. Už mám zřetelnější a jasnější představu o své budoucnosti.
Lektorky v tomto školním roce ještě dorazí a už se moc těším. A za naší třídu mohu říci, že nejsem sama. A být úspěšný? To pro mě neznamená mít hodně peněz, luxusní dům, ale být tím kým býti chceme s kým chceme a býti sami se sebou spokojeni.
Karolína Hrzánová 6.A