Verze pro tisk

2022-02-28 až 03-04 LVKTak už je to tady. Ten den konečně přišel. JEDEME NA LYŽÁK! Ráno jsme si mohli přispat. Což nikomu nevadilo. Vzali jsme si zavazadla a šli (někteří dojeli) na zastávku. Byla sice zima, ale povídali jsme si, takže jsme na zimu zapomněli. Zavazadla jsme jako Tetris naskládali do autobusu.

Najednou přišel osudový moment LOUČENÍ.

Všichni jsme utírali slzy, nasedli do autobusu a vydatně mávali na rodiče a na sourozence plazili jazyk.

Cesta byla dlouhá a nelehká, ale my jsme statečně bojovali s bolením bříška. Jedna z bojovnic požadovala zastavení autobusu. Pochopitelně jsme využili situace a také vylezli na čerstvý vzduch. Po asi deseti minutách jsme se ale vrátili. 

Všichni jsme se empaticky zeptali:

“Zvracela jsi!” Však ona nás probodla pohledem a řekla: “Ne!” Zbytek cesty už byl klidný, sice jsme zabloudili, ale tak stane se. 

Postřehli jsme však něco, co nám zatajilo dech. PEJSEK. Ano skutečně to byl malý roztomilý pes.

Všichni jsme si ho chtěli pohladit, ale ne všem se to podařilo. 

Dojeli jsme na cílovou destinaci. Na tvářích jsme měli úsměv, ale i ten nás přešel, protože jsme zjistili, že si ještě trochu pošlapeme, někdo nadával, někteří měli dokonce i na krajíčku. Šli jsme do kopce, nikomu se to nelíbilo, ale ťapali jsme dál.

U hotelu jsme si připadali jako vítězové maratonu.

Sešli jsme se v místnosti, kde jsme dostali pokyny. Po získání informací jsme po vzoru ježka Sonika vyběhli po schodech nahoru a vybalovali.

Vybalili jsme si a šli jsme na oběd, kdyby nás někdo slyšel, pravděpodobně by si nás spletl se sloním stádem. Jídlo bylo výtečné a naplnilo naše hladová bříška. Odnesli jsme talíře a královsky naplnění jsme se dokutáleli do pokojů. Mohli jsme hodinu odpočívat.

Každý si dělal, co chtěl a potřeboval. Agenti, kteří byli nápadně podobní deváťačkám z naší školy, nám přišli oznámit, že si máme obléknout oblečení na lyžování. Po obléknutí jsme se šli mačkat do místnosti, kde byli přeskáče a lyže. Každý si vypátral lyže a agresivně nazouval přezkáče. Všichni jsme po vzoru slonů vydupali a čekali před chatou.

Zbytek nebyl tak zajímavý, tak vám to shrneme.

Šli jsme s lyžemi ke vleku, což bylo vysilující. Lyžovali jsme chvíli volně a pak bylo rozřazování. 

Všichni jsme byli na nervy, protože jsme nechtěli být nejhorší i když na tom není nic špatného.

Sjeli jsme to a šli na chatu, samozřejmě s lyžemi. 

Už byla jen polévka a večeře, na večerním programu jsme se dozvěděli, v jaké skupince jsme, což budilo vášně. Tento den byl dost zajímavý už se těšíme na další!!!

Je asi 7:00 ráno a služba obchází pokoje a říká, že v 8:00 je snídaně. My se oblečeme a jdeme na snídani, je švédský stůl. Po snídani jsme šli do lyžárny a přezuli jsme se do lyžáků. Vyndáme lyže před chatu a čekáme na ostatní. Potom sjedeme na lyžích k parkovišti. Autobus nás odvezl na Medvědín. Od 9:00 do 11:30 lyžujeme, pak jsme měli do 12:30 obědovou přestávku. Od 12:30 do 15:00 jsme lyžovali. Po lyžování jsme jeli POMOU k autobusu. Autobus nás odvezl k parkovišti u chaty a my ťapeme k chatě. Čeká tam na nás polévka, byl vývar, byl moc dobrý. Potom jsme měli volno do 18:00 a potom byla večeře, byla dobrá. V 19:30 byl kvíz, po kvízu jsme šli na pokoj a byla večerka. Zpráva z jednoho prima dne na lyžáku.

Zpravodajství připravili: Silvie Rubešová a Jiří Knap


A je to tu:) Konečně lyžák! Letos jsme si to namířili do čarokrásných Krkonoš. Vystupujeme na parkovišti v Dolních Mísečkách, skládáme bagáž, co pobereme už je na hřbetě a zbytek nám vyvezou chataři až na boudu. Tou je chata Flóra, už se před námi rýsuje... uf a jsme tu... oběd parádní, plátek vepřový, pěkně propečen, se sýrem i s bramborem, mastné slané, prostě all right.

Vyrážíme na svah. Je to kus. Jdeme v přezkáčích, pomalu a prskáme. Nevadí, hlavní je sport. Jsme tu... rychlé rozlyžování a už předvést jízdu, aby mě dali, kde mám být. 

Večer info, co a jak. Program volný, nálada dobrá, problém žádný. Uléháme a směle sníme, jak to zítra rozjedeme.

Služba nás obchází, budí a láká na snídani... trochu se nechce z postele, ale zas když už jsme tu.... A stojí to za to, snídaně vydatná, vybíráme si, co chceme a už marš do lyžárny. Ta je malá a než se tu obujeme a vyneseme lyže asi nám odjedou všechny skibusy světa... Naštěstí jsme geniální a zorganizujeme se tak, že se všichni stihneme rychle obout. Bereme lyže a neuvěřitelné se stává skutečností, jsme u skibusu v 8:50. Jedem vzhůru. Nákup permicí a hurá na to. A jak nám to jde a jak si to užíváme? Více ve fotkách:-)

Jsme zpět.… trochu otlačené rameno, než s lyžemi dojdeme zpět, ale čeká nás polévka, chvíle volna a už zas dlabem. Véča jde, špagáty zn. klasik.

Potkáváme se v jídelně, hrajeme kvíz na skupiny. Otázky jsou decánko trapné, ale šlo to přežít a něco jsme se i dozvěděli. 

Lyžovačka den druhý: reklama na zimní dovolenou pokračuje. Počasí krásné, v moci mrzne, ráno taky a přes den už jen tak lehce...

Tváře se nám jistě opalují, lýtka zapalují a snad každý na koho se kolem podíváme, stále zlepšuje svůj lyžařský styl. No paráda:-) 

Tak ještě zítra... snad to půjde jako doposud:-) 

->SKOL<-


PS: Děti umějí psát s humorem a nadhledem, tak to tak berte. Mají skvělé počasí a jsou všichni spokojení. ičer

 

 

Překlad stránek

English French German Italian Portuguese Russian Spanish

Kvalita ovzduší

DDM P2