ZŠ a MŠ Na Smetance 1

Pan krupička vypravuje

Památník hrdinů Heydrichiády

Výstava Wintonovy vlaky

Kalendárium totality

Na Smetanku se přišli podívat pan ministr dopravy JUDr. Radek Šmerda Ph.D. Přišel nám dát helmy, protože jsme vyhráli dopravní soutěž. S panem ministrem přišel také motocyklový mistr světa Lukáš Pešek. Lukáš Pešek nám dával autogramy. Dva žáci ze 4.A jim dali květiny (z papíru) a propisky. Rozloučili se s námi a šťastně odešli.

Třída 4.A

Ještě před dvěma lety bych si řekla: „Terezín, to je obyčejné město…“ Pevnost Terezín byla založena roku 1780 Josefem II., stavěla se 10 let. Po německé okupaci Československa nacisté brzy poznali výhody, které jim terezínská pevnost skýtala. 10. června 1940 získalo věznici v Malé pevnosti gestapo a zřídilo zde vězení pro politické vězně. Po vypuknutí II. světové války se začali nacisté zabývat židovskou otázkou na našem území, byli pronásledování a utlačováni Židé. Od listopadu 1941 byli postupně odvezeni do Terezína, kde nacisté zřídili „ghetto“. Řekla bych, že z důvodu, než budou tábory k vyhlazení dokončeny…Dá se říct, že to byli vězni, kteří za ukrutných podmínek pracovali od svítání do setmění a byli udržováni naživu minimálními náklady a v hrozných podmínkách. Bylo tam více než 140 000 věznů a nejméně 35 000 tu zemřelo hlady a vlivem špatných podmínek.
Tak to jsem řekla něco na úvod….

V pátek 17. 6. jsme se sešli v 8. A. Projektový den začal úvodním stručným seznámením s autorem stejnojmenného románu J. Verna v několika jazycích. Poslechli jsme si francouzštinu, dánštinu (Juliana), němčinu, polštinu (Běla), holandštinu (Adam), angličtinu (Petr) a ruštinu (Cyril) -to je jen malý zlomek jazyků, ve kterých lze dílo J. Verna číst, ale bylo to velmi zajímavé.

Vážení rodiče,

vzhledem ke čtvrteční stávce dopravců /16.6.2011/ bude ve škole vyhlášen mimořádný režim. Výuka se uskuteční  ve spojených třídách od 8.00 do 11.40 hodin.

Jídelníček: polévka, krupicová kaše

Obědy budou vydávány od 11.40 do 13.00 hodin.

Dne 27.5. jsme byli na "výletě" v Terezíně. U vstupu do koncentračního tábora jsme si přečetli velký nápis ARBEIT MACHT FREI (PRÁCE OSVOBOZUJE).

Při procházení koncentračního tábora na nás dopadl velmi negativní pocit. Když jsme si představili, jak zde desetitisíce nevinných lidí trpělo, tak nám běhal mráz po zádech. Vše kolem je velmi "zachovalé". Nejhorší pro nás všechny byly asi ty příběhy lidí kteří zde byli a přežili. Měli jsme možnost vidět například kresby dětí, které zde byly samy, bez rodiny.