Škola
Blížil se nedůležitější den české historie 28. říjen a tak se naši šesťáci vypravili seznámit se s některými památkami, které jsou spojeny s českou státností. Vybrali jsme symbolická zastavení, ke kterým si žáci připravili a přednesli výklad.
V horní části Václavského náměstí jsme si připomenuli oběť Jana Palacha. Druhým zastavením bylo sousoší sv. Václava, které bylo v průběhu dějin svědkem mnohých střetnutí. Třetí zastavení bylo rovněž na Václavském náměstí, budova Národního muzea. Zde jsme si připomenuli dlouhý boj za svobodu českého národa a významné osobnosti tohoto boje.
Své putování jsme zakončili u Národního divadla, symbolu národního obrození českého národa. V putování za českou státností budeme pokračovat návštěvou dalších památek, svědků naší historie.
-aj-
Na počátku října 2016 se plný autobus žáků od 5. do 9. tříd vypravil na další ze série poznávacích zájezdů. Někteří starší žáci jeli už nejméně počtvrté, takže se svojí školou poznali pěkný kus Evropy. Naše trasa vedla přes Plzeň na Rozvadov a ráno nás uvítala prosluněná Kostnice-německy Constanz. Naše zastávka patřila připomenutí památky Mistra Jana Husa. Husův kámen (Hussenstein) - památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.
Žáci 5. ročníků 4.10. navštívili koncert s tematickým názvem „Čí je má vlast a co je česká hudba?“.
Na programu byly části Smetanova Vyšehradu, Luhů a hájů, Blaníku, ale i romská hudba Desideria Duždy v podání dětského pěveckého sboru Čhavorenge (a dalších českých sborů) pod vedením sbormistryně Idy Kelarové.
Celý koncert doprovázela Česká studentská filharmonie pod vedením dirigenta Marko Ivanoviće.
Přestože se jednalo o vystoupení v délce 120 minut, nikdo z žáků se nenudil a pan dirigent s ostatními účinkujícími dokázali „malé diváky“ vtáhnout do děje. Koncert přirozeně doplnil učivo Hv 5. roč.
Žáci se hned ze začátku školního roku učili lid. píseň „Teče voda, teče“ a koho by napadlo, že právě tato píseň byla inspirací pro samotného Bedřicha Smetanu? Žáky naší školy čekají v tomto školním roce další tři koncerty v rámci tématu „Čtyři kroky do nového světa“ a kde jinde než právě v pražském Rudolfinu.
26.9.2016 šesté třídy pořádaly pravěký den. Byl to super den. Nejprve jsme se ve třídách převlekli do pravěkých obleků. Losováním jsme se rozdělili na otce, mámy a děti a rozdělili jsme se na rodiny. Každá rodina měla své jméno a bojový pokřik. Bylo to na školní zahradě. Každý měl udělat z keramiky Venuši, náramky a jiné věci pro svou rodinu a hračky pro své potomky. Pak jsme drtili zrní na mouku mezi kameny. Bylo to dost těžké. Když jsme namleli misku mouky, tak jsme my chlapi šli vyrábět kamenné sekyrky. Pak jsme je házeli na cíl. Ženy zatím barvily látky, které pak byly hezky modré. Děti vyráběly hračky ze šišek, sena a hlíny. Potom jsme šli lovit mamuta, házeli jsme mamutovi oštěpy do srdce. Když jsme všechno dokončili, šli jsme si upéct mamuta. Na závěr jsme vymýšleli oslavné básně.
Naše báseň:
Ženy vybarvily,
Muži pracovali,
Mamuti umírali,
A všichni si pochutnali.
Žáci šestých tříd absolvovali se svými třídními učiteli ve dnech 12. – 13. září zážitkový adaptační kurz, jehož cílem bylo vytvořit dobré podmínky pro přechod dětí na 2. stupeň základní školy, vzájemně se lépe poznat jak v rámci třídy, tak i v rámci celého ročníku. Žáci v týmových hrách rozvíjeli schopnost spolupracovat, uvědomovali si, jak mohou být svými schopnostmi a dovednostmi druhým v týmu prospěšní. Adaptační kurz je významnou součástí preventivního programu školy. Budování vztahů mezi žáky i mezi žáky a jejich učiteli a nastavení základů dobré komunikace je základem pro vytváření pozitivního sociálního klimatu školy a každé třídy. Jde o vytvoření přirozeného prostředí odolného vůči projevům agresivity a šikany.
Tento rok jsme společně vyrazili poznávat a na vlastní kůži zažít dobu Karla IV. Který by letos slavil své 700 narozeniny. Na cestu do středověku vyrazili čtvrťáci a sedmáci společně vybaveni velkou svačinou a dobrou náladou. Počasí bylo příjemné, stejně jako naši řidiči autobusu. A po hodince jízdy se před námi vynořil krásný zámek s velkou zahradou, nebo spíš parkem s pávy. Na nádvoří nás uvítala zdravotní sestra. Překvapení? No trošku jsme byli, ale pak se vše vyjasnilo. Cestou po zámeckých schodech k nám promluvil náš pan král Karel IV. A mi se společně vydali na cestu časem ale pozpátku. První zastávka byla u doktora Jánského a ti co nevěděli, tak se dověděli. Ptáte se co? No tak to, že pan Jánský objevil krevní skupiny. My jsme uhádli skupinu A a B (třídu C nemáme). Naše cesta časem nás dovedla ke zvláštnímu člověku, učenci a vynálezci Prokopu Divišovi. Hádali jsme, co je to za zvláštní přístroj, který má před sebou.
Tato slova vytesaná na pamětní desce v kryptě pod chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na nás hluboce zapůsobila.
9. června jsme navštívili památná místa kostela sv. Cyrila a Metoděje a krypty v Resslově ulici, abychom si připomněli jedno z nejtragičtějších období naší historie, abychom uctili památku hrdinů, kteří padli v boji za naši svobodu.
Poutavý výklad paní průvodkyně nás přenesl do roku 1942, do tragického období našich dějin, do období, kdy vlastenectví nebylo prázdným pojmem, do období po atentátu na R. Heydricha.
„Pochopili jsme, že zapomenout nesmíme.“ Slova: odvaha, statečnost a vlastenectví pro nás získala hlubší význam.
Růže, které jsme položili v kryptě, vyjádřily naše pocity.
deváťáci, -aj-
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- 27
- …
- následující ›
- poslední »